Recenze: Sherlock Holmes: Crimes and Punishments

Pomalu, ale jistě k nám dorazil legendární detektiv Sherlock Holmes. Tentokrát má před sebou znovu řadu nevyřešených záhad. Podaří se mu je vyřešit a zaujmout?

Místo činu

V kůží Sherlocka zavítáte do mnoha zajímavých a atmosférou naplněných lokací, které hráče naprosto vtáhnou do děje. Místy činu se stanou starověké lázně, zahradní domky a dokonce i zaplivané uličky Londýna. Každé z těchto míst má něco do sebe a ani graficky se nemají za co stydět. Našel jsem snad jen jeden malý problém.

Celkem zajímavě na mě totiž působil moment, kdy jsem se chtěl jít zeptat osob sedících kousek od železniční stanice na určité informace a hra mě tam jednoduše nepustila. Do určité míry mě to zarazilo, protože postavy byly ode mě vzdálené asi dva metry.

Na každé z míst se dopravujete za pomocí kočáru, v kterém si v průběhu cesty prohlédnete poznámky, popřípadě změníte směr cesty.

Vaše postava má skutečně zajímavé dovednosti. V režimu soustředění například vidíte některé objekty zvýrazněny. Takže se nemusíte tolik namáhat s hledáním. Pro mě byla tato schopnost občas zbytečná. Hra vás jí prakticky nutí používat, jinak stopy, které najdete sami, prostě nevidíte. Což je podle mě škoda.

Jako příklad bych uvedl okamžik, kdy stojíte u teplem sálajícího krbu a v rohu pomocí oka vidíte kousek hořícího papíru. Rádi byste ho vzali, ale to prostě nejde. Musíte tedy zapnout mod soustředění a až poté je možné si daný důkaz z ohniště vzít.

Holmes má však ještě jednu dovednost. Dokáže si vybavit to, co se přesně stalo v okamžiku zločinu na určitém místě. Je potřeba ale dát dohromady dané snímky do jednoho celistvého filmu, který se vám po složení promítne a díky tomu získáte další vodítko k případu.

Výslech a důkazy

Při začátku rozhovoru máte možnost si danou postavu detailně prohlédnout a tím pádem jí alespoň částečně nahlédnout do života. Z jejich očí a hlasu vyčtete různé druhy emocí. Oděrky na rukou, rudý nos či zablácené boty vás zase mohou dovést k jednomu z mnoha vodítek anebo vám jen ukáží, že ospalý pán neusnul jen tak, ale má velké problémy s alkoholem. Ty vám později pomohou odhalit vinu či nevinu pachatele.

Poté, co si účastníky vyšetřování pořádně prohlédnete, je čas jim pokládat palčivé otázky. Za předpokladu, že naleznete ukryté předměty či indicie, budete mít možnost pomocí quick eventu dostat nabídku speciálních otázek. Pravděpodobně by mělo být důležité vybrat si hned na poprvé správně. Problém je, že hra vás za chyby a špatná rozhodnutí žádným způsobem netrestá. Jen vám řekne, abyste si vybrali jinou možnost a poté navrátí dialog do momentu, kdy máte stlačit určitou klávesu. Otázkou je, zda by hra bez tohoto aspektu nebyla frustrující, protože by hráč občas díky své nepozornosti přišel o některé informace a tím pádem by se otevřela například jen jedna cesta jak zločin vyšetřit.

Některé důkazy potřebují projít delší analýzou. Buď za pomocí logických miniher, anebo hledáním ve vašich pestrých archívech, které jsou informacemi naprosto nabité. Obsahují staré noviny, různé holmesovi výzkumy a nakonec encyklopedie. Každé z těchto tří směrů má ještě další pod skupiny, což vám občas hledání trošku stíží. Škoda jen, že je hráči mohou stejně jako minihry přeskočit. Čímž přijdou o celkem pěknou část hry, jenž je zaměřená právě na rozvoj myšlení.

Následně poté, co odhalíte všechny stopy, je potřeba je dát dohromady a ujasnit si věci, ve kterých ještě nemáte tak úplně jasno. Může vám vyjít několik různých kombinací a možností jak dál postupovat. O všem ale rozhodují dostupné vodítka. Za předpokladu, že jednotlivé dílky nezapadají do skládačky, jednoduše zčervenají. Tím pádem vám hra ukáže, že nejdete zrovna správnou cestou.

Watson a deník

Doktor Watson je ve hře, stejně jako v knihách důležitý společníkem Sherlocka Holmese. V určitém směru ho ale předčila kniha, do které si váš hrdina zapisuje důležité rozhovory, stopy a informace. Nabízí vám osm různých záložek. První z nich je samozřejmě daný trestný čin a průběh vyšetřování, který se průběžně aktualizuje. Následuje mapa, evidence důkazů, dokumenty a samotné dialogy, které si vaše postava kompletně zapisuje. Takže si hráči na konzolích budou moci vychutnat hru i přes absenci české lokalizace.

Další položkou jsou suvenýry, jenž jste si z místa činu odnesli. Následují dopisy od aktérů předešlých případů, kteří vám dávají najevo svou spokojenost či nespokojenost s tím, jak jste zločin vyřešili. V předposlední záložce máte uloženy popisy charakteru každé z postav, jenž jste v průběhu hraní potkali a vyslýchali. Na závěr je tu ještě kronika vašich případů, která ukazuje vaše postupy a určitý směr jakým postupujete.

Pomocníkem vám však nebude jen Watson spolu s deníkem. Na pomoc při vyšetřování lze využít i vašeho psího miláčka Tobyho, který má podle všeho ten nejlepší nos v celém Londýně. Takže se v jeho kůži budete řídit hlavně pachovými stopami, jenž vám daná lokace nabízí.

Experiment, anebo páka?

Hra jako taková nabízí řadu miniher. Některé jsou celkem zajímavým zpestřením, jiné jsou podle mého názoru spíše na škodu. Jelikož nejsem moc velkým fanouškem zběsilého klikání, tak mi například páka moc nesedla. U které jsem sice krásně viděl dokonalou reakci obličeje mého oponenta, ale zbytkem jsem již nebyl tak unesen.

Naproti tomu různé rozbory, výzkumy a experimenty hráče mohou plně zaujmout, protože záleží hlavně na jejich intelektu a nejde jen o klikání po stylu konzolí. Nejvíce mě asi zaujalo páčení zámků, které bylo mírně logické a působilo hodně oddechově. Tato aktivita totiž vyžaduje po hráči, aby propojil jeden konec mechanizmu s druhým. Toho docílíte tak, že různě nastavujete jednotlivé články. Poté, co je nastavíte správně, dveře se vám otevřou.

Naštěstí je zde možnost přeskočit aktivity, které vám zrovna nemusí sednout. Tím pádem se mohou fanoušci klidných a logických adventur některým momentům bez problému zcela vyhnout a vrhnout se jen na mini-hry, které plně sednou jejich stylu hraní.

Obětní beránek

Jedním z nejzajímavějších aspektů u této hry je pro mě rozhodně možnost usvědčit člověka, který za vraždu není odpovědný. Za předpokladu, že budete chtít skutečně najít pravého viníka, budete se muset prodrat řadou lží a polopravd, které na vás při vyšetřování čekají. Najít skutečného vraha je občas obtížné, takže někteří možná zvolí cestu, která pro ně nebude tak náročná a jednoduše pošlou na smrt nevinného. I v okamžiku rozhodnutí, co s daným pachatelem uděláte, máte ale dvě možnosti volby. Většinou jde o to, jestli daný čin spáchal se zlým úmyslem, anebo to byla jen nehoda. Na konci případu je vám ukázána statistika, v které vidíte, kolik lidí řešilo kauzu stejným způsobem a udělilo totožný rozsudek.

Díky tomuto aspektu hra nabízí hodně možnost jak si jí zahrát znovu, ale s naprosto jiným výsledkem. Což je hodně velké pozitivum.

Spravedlnost především

Sherlock Holmes: Crimes & Punishments je hodně zajímavá a hlavně kvalitní adventura s možností opakovaného průchodu celým dějem, ale s jinými konci. Některé aspekty, na mě ale v průběhu hraní působily dojmem, že do hry jednoduše nezapadají a tím pádem by bez jejich přítomnosti, nebyl titul vůbec ochuzen. Ale i přes tyto menší nedostatky jsem si hru nadmíru užil. A tím pádem je možné ji bez problému doporučit.