Recenze: The Sims 4 – Dokonalá simulace emocí?

Máme tu nový díl slavné série The Sims. Co nového nám přinesla EA tentokrát? Dostali jsme skutečně plnohodnotnou hru, anebo se máme bát přílišné osekanosti, která jen čeká na nálož DLC?

Příjemný začátek

Na začátku hry jsem byl mile překvapen skutečně propracovanou tvorbou vašeho charakteru. Ta záplava možností, které mi byly vloženy do rukou, mě naprosto fascinovala. Pro příklad jí můžete zvolit přesné parametry těla, typ chůze a detailní tón hlasu. Jedinečnost postavičky se tu dala skutečně zdůraznit a oproti předchozímu dílu bylo tvoření celkem jednoduché. Hráč si ho díky tomu může skutečně vychutnat. Je to prostě jedna ze zábavnějších částí The Sims 4.

Důležité jsou samozřejmě i povahové vlastnosti simíka. Základním kamenem je životní cíl vaší postavičky. Celkově máte na výběr z deseti přání ty se pak dělí do 23 pod ambicí. Ty by si váš simík přál splnit. Po vybrání vaší priority jsou zde vlastnosti, které má přímo vaše postavička. Těch je okolo 36.

Každý z vlastností má své kladné, ale i temné stránky. Postava, která je například ambiciózní, je za předpokladu, že není v práci povýšena naštvaná a vzteklá. Hodně zajímavou charakterovou vlastností je rozhodně vyšinutost. Simík má nepředvídatelné chování a občas mluví sám se sebou. Mě nejvíce zaujaly právě špatné vlastnosti, dělali hru daleko víc zábavnější, než ty pozitivní.

Rodinu jako takovou nemusíte mít celistvou. Díky genetické vsuvce je možné si rodinné příslušníky vytvořit jednoduše ze zkumavky. Zajímavé je, že takto můžete stvořit nejen své potomky, ale i rodiče či dokonce prarodiče vaší postavičky. Popřípadě si je můžete vybrat ve sportce. Jednoduše hodíte kostkou a náhodně se vám určí vaši předci.

Stejně příjemnou novinkou je i úprava vašeho domu. Pokud vás nebaví detailní úpravy vašeho domu, můžete pro jednotlivé místnosti využít již přednastavenou šablonu. Oproti předchozímu systému je to značný krok kupředu. A hráč je tak vystaven celkem příjemnému zážitku z budování jeho domova.

 

Na samotě u lesa

Poté, co se s vaším simíkem nastěhujete do jedné z oddělených lokací, pomalu ale jistě začnete poznávat své sousedy a svět kolem sebe. Ti, co prozatím nemají zkušenost s žádným dílem této série, budou dle mého celkem spokojeni. Okolí vypadá celkem aktivně. Pro ty, co hráli předchozí díl, znovu nastává problém. EA nám odebrala skutečně hodně prvků, které hře jednoduše schází. Přidala pár nových, ale ty staré nejdou nahradit tak prostě. Odebrání batolat a bazénů byla skutečně velká chyba. Ale časem budou přidány do hry za nemalou sumu.

Prozatím mají hráči možnost vybrat si ze dvou lokací, do kterých se budete moci nastěhovat. Vrbovou Zátoku a Lázeňskou Oázu. Oáza je písčité městečko u moře a Zátoka je přímořské městečko. V určitém směru jsou si obě dost podobné. Výrazně je odlišují jen menší detaily a jiné typy zábavy. První nabízí například více nočního vyžití. Druhé je naopak spíše zaměřeno na normální život. Obě však mají park, posilovnu a muzeum. Města jsou mezi sebou propojena, takže hráči mají možnost navštívit rodinu svých přátel a známých.

Jako celek je mapa města rozdělena do řady lokací. Není to celistvý open-world jako v minulém díle.

Práce v jiné dimezi

Oproti předchozímu dílu na mě hodně zajímavě působila i cesta do práce. Ta podle EA existuje asi v jiném vesmíru či dimenzi. Jinak si to totiž nedokážu představit místo, aby můj simík šel do jeho zaměstnání a jednoduše zmizel. Na několik hodin sem tedy prakticky ztratil přehled o přímém pohybu mého sima. Pro někoho je to možná pěkné zjednodušení hry, ale já měl přeci jen rád zdlouhavé cestování a celkově pocit z toho, že postava skutečně něco dělá. Tuto super schopnost však nemáte jen vy. I ostatní postavy si občas jen tak zmizí.

Vtipný moment nastane v okamžiku, když je možné jít na navštěvu o trávník dál. A i přesto, že tam krom zelené plochy nic není, hra nahodí loading. Proč má postava není schopná přejit přes ulici bez trapného načítání? The Sims 4 nabízí v prvních momentech hráči kvanta svobody, ale následně je mu sebrána díky řadě omezení. Simík prakticky ani nepřejde ulici bez loadu. Po pár hodinách mi můj dům začal připadat spíše jako vězení, z kterého se dalo uniknout jen pomocí načítání. Díky bohu za normalní PC. S horší sestavou bych padesát procent času existoval jen v loading screenu.

Abych ale nezůstal jen u toho špatného. Hra má i řadu pozitivních vlastností ve směru poznávání. Hodně zajímavé je například seznamovat se s rodinou, kterou utvořil jiný uživatel. Pro příklád má postava, nezadaný mladý génius, se rozhodla dát dohromady s osamělou matkou dvou synů, kterou vytvořila má drahá polovička. Musím říct, že jejich soužití působilo celkem zajímavě.

Hodně zajímavě na mě působila i možnost uprostřed noci pozvat na svůj pozemek mého malého souseda. Ten na jeho smůlu nespal, takže jsme si spolu užili spoustu radovánek.

Páteř hry

Tou jsou dozajista emoce, které jsou v tomto dílu skutečně fantasticky vytvořeny. Hra ve směru vcítění do lidských citů splnila přesně to, co slíbila. The Sims 4 přináší snad všechny emoce, na které si jen můžete vzpomenout. Občas vám to připomene dokonce sebe sama, což je v určitých případech velmi humorné. Někdy ale člověk muže reagovat jinak, než by jste předpokládali, což je v tomto světě také dost možné.

Většina aktivit, které hra nabizí, ze začátku vypadá celkem slibně. Prakticky to vypadá tak, že by člověka měli zaujmout a nepustit. Likvidace předmětů, rybaření či lovení krásných sousedek ze začátku vypadá celkem slibně. Škoda jen, že po celkem krátkém čase začně nudit. Dodatečný placený obsah dozajista přidá ty, které vydrží na delší časový úsek.

Krok zpět?

Člověk se při spuštění The Sims 4, těší na něco nového. Vývoj v této sérii byl v každém dílu celkem výrazný. Druhý díl nás ohromil lepší grafickou stránkou než první a třetí zase přivedl hráče do otevřeného světa. Již na něj nadále nečekali otravné loadingy, které jednoduše kazily dojem z hraní. Většina z nás by očekávala od nového dílu této série závratné změny. Ano některé tu jsou, ale jsou zde i kroky zpět. V momentu, kdy jsem se díval na požadavky na HW, jsem očekával otevřený svět a něco co mi určitým způsobem vezme dech. Popravdě jsem do rukou dostal něco podivného.

Tyto a jiné detaily jsou možná důvodem toho, proč EA nedala recenzentům kopie dříve než po vydání. Rozhodně se nebojím toho, že bychom některý obsah do budoucna nedostali ve formě skutečně mastných DLC.

Čeká nás skutečně pořádný balík DLC

Co si říct na závěr. Hra skutečně posunula některé aspekty hodně kupředu. Tvorba postavy, stavění vysněného domu a emoce simíků jsou skutečně fantastické. Otázkou je, jestli vám tyto novinky budou stačit ve světě, který je ochuzen o skutečně pestrou paletu vlastností, které dostal v minulých dílech. Oželíte otevřený svět, bazény, batolata a celkově větší posun v hratelnosti? Já rozhodně ne. Jestli vám v životě schází emoce, tak je The Sims 4 titul právě pro vás. Za předpokladu, že ne, tak se jí pokuste vyhnout obloukem.