Druhá recenze na jednu ze tří her, které předcházejí výborné závodní hře The CREW. Samozřejmostí firmy zvané EA Games je, že každý rok tvoří a vydávají nové a nové Need for Speed. Nepřekvapím tedy nikoho když řeknu, že rok 2011 není výjimkou.
Přežije jen ten nejrychlejší…
Hra začíná jako průměrný hollywoodský akčňák, ve kterém se banda mafiánů snaží oddělat hlavního hrdinu Jacka Rourka s rukama přivázanýma k volantu luxusního Porsche rozdrcením v hydraulickém lisu. Jack se z pasti dostává a zmocní se dalšího auta. Tady dostanete ovládání do svých rukou a vaším úkolem je ujet pronásledujícím vozidlům, z kterých po vás dokonce střílejí. Samozřejmostí pro takovou hollywoodskou hru je, že jim musíte ujet stylově a to skokem přes vlakový přejezd i s jedoucím vlakem. Tohle je úvod do této hry. Jack přichází do čínské restaurace kde se po neúspěšném pokusu ho zabít setkává se svou známou Sam. Tady získá trochu času na oddych, vypití svého čajíku a pořešení co bude dělat dál. Ihned je obeznámen se závodem napříč Amerikou a tučnou odměnou pro vítěze, která činí 25 milionů dolarů… Sumička co? Náš hrdina má nárok na 10%.
Tomu co našeho hrdinu čeká se říká ŠTVANICE… Ne vážně – opravdu je to štvanice. Je to tak uvedené v menu hry. Je to jedna z mála závodních her, která je zaměřena na příběh a nápad jako závod napříč Amerikou není vůbec špatný. Snad každý hráč těchto her na něco takového čekal. Příběh se tolik nevytrácí, často se připomíná v custscénách, které vás připravují na další akci. Též tu jsou i jako dodatek k pokoukání pěkné děvy, pěkné vozy a hlavně připomínka toho, že vám jde po krku jistý mafiánský boss.
Má to ovšem jeden háček. To co jsme si mohli představovat jako „Štvanici“ napříč Amerikou od San Franciska do New Yorku, jako jeden dlouhý závod, kterému by mě stačila jedna dlouhá trať třeba i bez jakýchkoliv odboček a ve kterém proti vám stojí 250 závodníků a možnosti využít odpočívadel tak se tyto představy bohužel nevyplnily. Hra v každé lokaci, kterou projedete nabízí závody typu Sprint a Závod s časem. Závody jsou ukončené a rozdělené závěrečným vyhodnocením a loadovací tabulí. Ve městě to probíhá jako vjezd do města, průjezd lokace a pokračuje jízdou do další etapy závodu.
Vozy, závody, honičky a ovládání
Hra nabízí obrovské množství vozidel ať už amerických, evropských či japonských. Sice ne od prvotního výběru kdy dostanete výběr ze třech vozů – BMW M3 GTS, Nissas 240Z, a Ford Mustang Shelby GT500 SuperSnake. V případě limitované edice NFS The RUN se nabídka rozšíří o Chevrolet Camaro ZL1 a Porsche 911 Carrera S. Zbytek si musíte poodemykat v módu Výzev a nebo v Multiplayeru. Prvotní vozidlo bohužel s vámi do cíle nedojede. V rámci příběhu ho několikrát vyměníte, ale dále je tu možnost přesedlat na každé benzínce kde máte možnost výběru z více vozů. Pohledy jsou nám nabízeny tři – za autem, z nárazníku a z kapoty. Závody obsahují několik záchytných bodů tudíž pokud se vám nebude dařit flashbackem vrátíte zpět na ZB, který jste naposledy minuli a jedete znova. Závody, především sprinty jsou ale také velice přeskriptované. Ve sprintu máte za úkol předjet deset závodníků. Devět jich pochytáte během prvních pár ZB, ale poslední je vždycky naskriptován tak aby jste jej chytili těsně před cílem. Většinou jsou tu i naskriptované protijedoucí vozidla kdy např. mezi vámi a závodníky probíhá předjížděcí bitva a vás na to semele naskriptovaný autobus, který se tam objeví pokaždé i když úsek zopakujete flashbackem. Když dojde na výměnu aut, obvykle tu nechybí proklikávací sekvence kdy máte v daný čas zmáčknout či umlátit stanovené tlačítko.
Dalším důležitým prvkem hry jsou policajti. Policie tu je vážně obtížná, jejich UI je nastavena tak aby se při honičkách zaměřily pouze na vás – je jedno kolik závodníků nechají ujet, prioritou jste vy! Taktéž rychlost jejich vozů. Je jedno jestli ve svém Shelby, Lambu či GT-R jedete 300 km/h, průměrné policejní interceptory vás pokaždé dojedou nebo dokonce předjedou – jako by jim to letělo 500 km/h.
Ohledně ovládání dle tvůrců tu má být reálné řízení vozidel. Vozidla ve vyšší rychlosti bývají tuhá a do zatáček budete muset brzdit, ale tady realita končí. Na ruční brzdu, která vůz uvede do driftu tu působí nějaká podivná fyzika, která vám vlastně napomáhá udělat drift co možná nejlepší. Poškození vozidel je tu jen na oko. Plandající nárazníky, prohnutá kapotáž nebo dveře… Auto už je v podstatě na kaši, ale na řízení to nemá žádný vliv. Nehledě na to, že když s poškozeným autem dojedete závod v příštím závodě je zase nové a nablýskané. Když už auto totálně semelete, objeví se krátká animačka a vrátíte se zpět na ZB. Další antifyzická část hry je, že jedete Lambem rychlostí 300 km/h tam kde by i SUV mělo problém. Tvůrci asi nikdy v životě žádné auto neřídili.
Módy a Multiplayer
Takové množství vozidel, které hra nabízí není možné za kratší kampaň… pardon štvanici, všechny prostřídat. Štvanice činí cca pět hodin hraní, ale hru je možné dohrát i do dvou hodin. Aby jsme měli možnost je dále všechny vyzkoušet, hra nabízí další alternativu a tou jsou výzvy. Ty jsou vlastně bonusové mise, které nám můžou herní dobu výrazně protáhnout a jezdí se o medaile. Jedná se také o staré známé tratě ze Štvanice, ale jsou tu i jiné – rozšířené nebo přidané.
Multiplayer je něco podobného jako výzvy, akorát se skutečnými hráči. Připojit se může až osm závodníků. Připojíte se do něho přes Autolog. Hru ještě spousta lidí hraje a není na škodu si ho někdy zahrát, zvláště když si chcete prodloužit hraní. Tohle platí když se připojíte k normálním hráčům, kteří si nedopomáhají otravným cheatováním a nebo mají příliš vysoký ping. Tyhle dva problémy mohou zážitek z hraní dost zkazit. Popravdě to někdy vypadá takhle – celý závod jste ve vedení a už se blížíte k cíli když tu z nenadání před vás skočí auto, které celou dobu bylo na posledním místě. Také se někdy stane, že dojedete do cíle první a že jste prohráli se dozvíte až ve výsledcích. Až na tyhle výjimky je Multiplayer skvělým módem a je tu i reálná možnost, že u něho strávíte i několik hodin. Během Štvanice, výzev a Multiplayeru sbíráte Xp body. Nejsou tu sice k vylepšení herních prvků, ale odemykáte si tím vylepšení profilu Autologu.
Grafika a UI
Hra běží na teď už nejpoužívanějším enginu firmy EA DICE a tím je Frostbite. Na evolučním žebříčku jde o Frostbite 2, který pohání Battlefield 3 či Medal of Honor Warfighter. Need for Speed překvapil oproti oběma již zmíněným hrám minimem zabugovanosti. Hra po grafické stránce vypadá výborně. Postavy vypadají dobře až na vlasy, které vypadají jako by byly z jednoho vroubkovaného kusu do vzhledu nějakého účesu. Vozidla a okolí však vypadají vážně úžasně. Řidič za volantem je v podstatě nehybný panák a nikdy kromě cutscén se ani nepohne. Umělá inteligence tu také není nejhorší. Spolujezdci tu jsou agresivní a nebojí se vás klidně vyhodit ze silnice, ale také chybují a vy těch chyb můžete využít k předjetí nebo jim to oplatit stejnou kartou.
Poslední slova na závěr
Need for Speed The RUN jsou jedny z mála NFS od dob ProStreet, které dokáží zaujmout. Hra i přes své chyby a nevyužitý potenciál je výborná. Také jde po dlouhé době o NFS, které obsahuje rozsáhlejší příběh a uvěřitelné prostředí USA. Need for Speed The RUN je již osmnáctým titulem dlouho běžící značkou série NFS vyvinuté studie EA Black Box a vydávané samotným EA. Hra vyšla v Evropě 14. 11. 2011 pro PC, X-Box 360 a PS3 v České lokalizaci.
Napsat komentář