No dobrá, není to sice úplně vystihující nadpis ale „Češi dělají většinou těžké hry nebo simulátory“ nezní zase tak bombasticky, aby vás to zaujalo. Ale zpátky k mé tezi, předložím vám nejznámější české hry a sami posuďte, jak hardcore vám přijdou.
ArmA
už starší hra, ale přesto patří k jedněm z nejlepších vojenských simulátorů vůbec. Navíc jak vyplývá už z definice simulátorů, snaží se něco simulovat (v tomto případě válku) a válka nebude to nejlehčí, co vás může potkat.
Mafie
Tady se už dá polemizovat, jestli se náhodou nejedná o simulátor taxikáře, potažmo gangstera, ale pravděpodobnější bude, že se jedná o typický sandbox typu GTA. Ptáte se, co na ní bylo těžkého? Jednoduchá odpověď: závod. Asi každý, kdo hrál starší verzi této hry, se setkal s hardcore závodem, údajně však v nové verzi existuje bug, díky kterému je závod snazší než ukrást dítěti lízátko (nevím jak vám ale to druhé mi přijde lehčí).
Space enginners
Tento vesmírný simulátor není přímo typický pro českou scénu, i když hra, ve které stavíte vesmírné lodě, asi není typická pro žádný národ. Přesto si myslím, že bych ji tady měl určitě zmínit. Přece jenom, i kdyby nebylo těžké postavit funkční vesmírnou loď, ten pocit, když vám ji po několikahodinové práci rozstřílí na kusy piráti, rozhodně musí stát zato (když už se mluví o stání, ty monitory potom taky nebyly nejlevnější).
Blackhole
Tahle skákačka o sobě dokonce sama tvrdí že je založena na hardcore obtížnosti, což ji opravdu musíme přiznat. Pro toho, kdo by ji neznal, jedná se o skákačku pracující s otáčející se obrazovkou a prvky gravitačního pole.
Kingdom Come Deliverance
Chystané RPG od Dana Vávry rozhodně nevypadá, že bude pro příležitostné hráče. Zajímavé na něm jsou mimo jiné prvky čistého středověku (období husitů) a žádné fantasy či sci-fi, na jaké jsme dnes zvyklí. Což znamená těžké souboje s meči nebo pěstmi, a to nejen v duelech jeden na jednoho, ale také v přímo kolosálních bitvách. Že to nebude žádný med, asi dodávat nemusím.
Tímhle vším nechci říct, že by Češi neuměli dělat lehké hry, jenom to vypadá, že nás zkrátka lehké hry nebaví. Co se mě týče, myslím si, že když už mám hru hrát, tak ať stojí zato (přece jenom tolik toho času na hraní zase není). Hlavní nakonec budou dojmy po dohrání hry. Pravda, nejspíše budete vzpomínat, jak úchvatnou grafiku to mělo nebo jak dobře se to hrálo, ale upřímně, ať si myslíme, co chceme, grafika jednou určitě bude lepší. Na co ale určitě nikdy nezapomenete, je, jak jste pokořili ty nejtěžší levely. Budeme vzpomínat, jak jsme trávili, hodiny a hodiny u jednoho levelu, dokud jsme se nazpaměť nenaučili každý pohyb, který si na nás boss mohl připravit, abyste ho pak mohli během deseti minut zlikvidovat. Přesto ten pocit vítězství rozhodně stojí za to.
Napsat komentář