Pro některé hráče to je příležitost pro čas schovat se z šedé reality a ponořit se do jasného, rušného fantasy světa. Ostatní třeba hrají kvůli emocím.
Nakonec tu bude doba, kdy spousta z vás pustí právě vycházející hru. Hatred se nezastavitelně blíží. Stejně tak i média, kritici a všichni ostatní co nesnášejí hry tu byli, jsou a budou. Proč zmiňuji Hatred? Mohl jsem zmínit i GTA sérii, či jiné kontroverzemi ošlehané tituly.
Někdy v domácích, školních či pracovních otázkách a záležitostech, zapomínáme, co hrajeme. Proč opakovaně zachraňujeme princeznu ze spárů draků a proč hledáme poklad a vykonáváme spravedlnost? Hodně důležitým prvkem je taky aktuální výběr her v dané době.
Světlo na konci tunelu
Je špatné, když si lidé myslí, že hra je velmi nebezpečná forma úniku. Ano, jsme ochotni opravdu někdy opouštět realitu s prázdnou hlavou a prozkoumávat světy generované ve fantasy hrách a kochat se vším co prošlo pod rukou návrhářů a vývojářů. Ale to je to, co nám pomáhá spolu s hudbou a filmy, aby jsme úspěšně přijali obtížné okamžiky našich životů a odváděli si tak pozornost od každodenních starostí. Nechte za hlavou nevydařený den v práci a hluk od sousedova příbytku. Ve hře můžete být kdokoli a to je mimořádně cenné.
Navíc, hra často působí příznivě na psychologický stav hráče. Tento stav velmi přesně popsal Ernest Cline:
“If I was feeling depressed or frustrated about my lot in life, all I had to do was tap the Player One button, and my worries would instantly slip away as my mind focused itself on the relentless pixelated onslaught on the screen in front of me. There, inside the game’s two-dimensional universe, life was simple: It’s just you against the machine. Move with your left hand, shoot with your right, and try to stay alive as long as possible.”
– Ernest Cline, Ready Player One –
Herní vesmír je často jednoduchý: Váš soupeř je mezi vámi a vaší vaší zbraní. Hlavní věc je, že to bylo jen ve hře!!!
Někdy stačí pravou hudbou, vrátit důvěru ke hře. Krásný příběhový titul Max Payne, epické orchestrální soundtrack série Heroes of Might and Magic ale i taková známá hudba z „Labutího jezera“ někteří z vás určitě z těchto melodií okamžitě pozná a stejně tak i vaše hlava, srdce a duše. Prostě prostředků k relaxací je mnoho. Zde je návod, jak například uvidíte (nebo spíš uslyšíte), slavnou hudbu ze „Super Mario Bros“ od hudebníků z Londýnského symfonického orchestru. Posaďte se a vezměte šálek čaje s kapkou mléka, zavřete oči a zaposlouchejte se…
Pokud se připojí k výborné hudbě správná hra, efekt je posílen. Vezměme si například, sérii Mass Efect. Je nepravděpodobné, že by po tomto videu jste odolali touze uslyšet motory „Normandie“ v plném rozsahu a spěchali objevovat kosmickou rozlohu?
… Nebo se jako vlk vydat vyšetřovat vraždu?
Nicméně, pokud budeme mluvit konkrétně o kombinaci hudby a videa, tím videem bude vyčnívat Imagine Dragons se šestiměsíční starou písní, která byla specificky psaná pro mistrovství světa v League of Legends. Od hráčů – pro hráče.
V síle představivosti
Možná, že jedním z nejlepších míst, což způsobuje touhu hrát, vytváří společnost Sony. Hráči preferující jiné společnosti mě snad nebudou brát na vidle… Samozřejmě je důležité pro společnosti, které mají zájem na co nejširší publikum, aby to bylo přímo závislé na jejich příjmu, ale v těchto videí i když se jedná o marketingový trik, který může zareagovat dobře na srdce každého hráče.
Proč neodpovědět na tuto výzvu? Proč zůstávát v sevření každodenního života, když se můžeme vrátit do světa jakéhokoliv? Proč nemít denně, aspoň chvíli skvělou náladu, když v naší hlavě máme jasný obrázek generované představivosti a hry nám to umožní? Díky ním máme v rukou – moc dávných bohů.
Koneckonců je v našich silách, aby jsme zachránili svět – znovu a znovu. A když se zeptate: „Je to všechno kvůli nápisu Game Over? „- Já odpovím: „Vůbec ne.“ Když se zeptáte tak, nejste připraveni to pochopit. „Nejdůležitější věcí je, že zůstanete při hrách.“
* * *
Pokud se v životě něco pokazí a duše vstřebává melancholie a malomyslnost, tak sipamatujte, že jsme vždy měli možnost uniknout z rutiny životního prostředí a jít do jiných světů. Pestrých, vibrujících a překrásných. Člověku stačí jen podat pomocnou ruku a vy se tak pak můžete snažit v zápasit v brnění a nebo třeba při závodu aut. Dokonce i v uneseném vrtulníkem se v GTA kochat nad zábavností a smutek nechat daleko za vámi, či aspoň za židlí a monitorem.
Opět to dokazuje, že se hluboce mýlí ti, kteří věří, že hráči nemají život.
Právě hráči raději žijí mnoho životů, než aby žili jen v reálném životě.
Napsat komentář