Frankenstein: Pán Smrti

Kolik už těch Frankensteinů bylo? Původní román Mary Shelleyové a asi pět filmů, nicméně co se týče herního průmyslu, tak je to téměř neznámá postava. To si nejspíš uvědomili naši sousedé, Slováci ze studia Fineway Studios a společně s ruskými vývojáři z JetDogs Studios se nám rozhodli ukázat (a to doslova v mezinárodním měřítku), že vytvořit dobrou hru dle knižní předlohy není zas tak těžké. Jedná se o klasickou point and click adventuru, která vám nezabere víc než 2 až 3 hodiny. To z ní dělá ideální hru pro odpočinek nebo pro příležitostné hráče.

Co vás bude nutit hru dohrát, je příběh

Upřímně, moc jsem od něj nečekal a myslel jsem si, že bude sloužit jen jako vycpávka, o to příjemnější pro mě bylo překvapení, když mně zaujal již první dialog. V něm vás váš dobrý přítel doktor Victor Frankenstein žádá dopisem o pomoc, neváháte tedy a rychle nasednete na vlak. Po příjezdu k jeho honosnému (a značně rozbořenému) sídlu se vás chystá přivítat doktorova sličná choť, avšak v této chvíli to začíná být zajímavé, drahá slečna začne utíkat před tvorem, ne nepodobném právě mýtickému Frankensteinovi. Vám nezbývá nic jiného, než se pustit do řešení hádanek a pronásledování výše řečeného monstra. Časem potkáváte další zmutované nestvůry jako myš nebo třeba tygr. V příběhu se posouváte nejčastěji pomocí dopisů a videozáznamů nebo Victorova deníku. Samotného doktora najdete asi v polovině hry svázaného na nádraží. Rychle vám vysvětlí, že jeho kolega se nadobro zbláznil a vůbec už mu nejde o blaho lidstva, nýbrž o svou vlastní nesmrtelnost.

Point and click adventura

Co ale dokáže pokazit i nejlepší příběh? Mizerná hratelnost, což ale naštěstí není tento případ. Nečekejte nic revolučního ani originálního, ale na to si Frankenstein ani nehraje. Jak jsem psal výše, jedná o klasickou point and click adventuru se spoustou puzzlů. Pasáže, které mně osobně neskutečně lezly na nervy, byly ty, ve kterých jste přišli na určité místo, a abyste získali jeden „blbej“ předmět, museli jste jich na tom místě najít dvacet. Některé z nich dokonce rozdělené na několik částí. Skutečně zajímavé byly některé puzzly, jako třeba skládání potrubí nebo klikání na deset šipek v hodinách v přesně daném pořadí. Pokud by se vám nechtělo zatěžovat  hádankami (potom ale nechápu, proč to hrajete), je tady možnost nápovědy nebo rovnou přeskočení hádanky. Dalším drobným problémem je nepřehlednost inventáře, dolní lišty se značným množstvím předmětů, stávalo se mi, že jsem hledal nějaký předmět, a až po pár minutách jsem zjistil, že jsem kolem něj už tři krát přešel. Co se mi ale několikrát za ty dvě hodiny stalo, byl pád hry, a to v nejnevhodnějších chvílích. Vždy to vyhodilo „error“ a slušně se mě zeptalo, jestli hru chci ukončit tlačítkem „OK“ nebo křížkem.

A verdikt?

Sháníte-li něco odpočinkového nebo jste „nehráč“ a nevadí vám všední hratelnost, ale zato máte rádi originální příběh s trochou jednotvárnosti, tak je hra akorát pro vás. Pro ty ostatní bych hru také doporučil jako takovou jednohubku. Trochu nadnesená mi přijde cena, 8,99 eur, v přepočtu asi 250 Kč, mi nepřijde adekvátní ke dvěma hodinám zábavy. Co se týče samotné hry, tak ode mne dostane 70 % za oživení Frankensteina, originální příběh, ucházející hratelnost a české titulky.