Train Simulator 2015 – Recenze

Položme si otázku… Kdo z nás si v mládí nehrál s vláčky? Taková ta chuť mít něco pod kontrolou nás může pronásledovat celý život.  Zajímavý pohled na vlaky mi poskytl úvod knihy Maxe Barryho s názvem Machine Man (Zatím bohužel nepřeložené do češtiny). Dovolte mi  malou ukázku, kterou jsem se pokusil přeložit.

As a boy, I wanted to be a train. I didn’t realize this was unusual—that other kids played with trains, not as them. They liked to build tracks and have trains not fall off them. Watch them go through tunnels. I didn’t understand that. What I liked was pretending my body was two hundred tons of unstoppable steel. Imagining I was pistons and valves and hydraulic compressors.

V překladu by to mělo být asi následovně
takhle:

Jako kluk jsem chtěl být vlakem. Neuvědomoval jsem si, že je to neobvyklé. Ostatní děti si hrály s vlaky, ale nebyly jimi. Rádi stavěli koleje a měly vlaky, které z nich nevykolejí. Dívat se jak projíždí tunely. Nerozuměl jsem tomu. Co mě bavilo, bylo předstírat, že je moje tělo z dvě stě tun nezastavitelné oceli. Představovat si, že jsem byl písty a motory a hydraulickými kompresory.

Ukončete prosím, výstup a nástup..

Train Simulator 2015 není něco jako nově vytvořená hra, ale spíš bych jí nazval pokračováním v řadě dlouhodobé série. Dostanete se tak do role strojvedoucího, který má za různorodou škálu povinností. Na výběr máte hodně vlaků a tras v rozdílných prostředích. Pro závan nostalgie si můžete zkusit řídit parní lokomotivu, kde budete mít v kabině kotel. Až mě napadlo, že třeba v Train Simulatoru 2020 do něj budete moct za jízdy fedrovat lopatou uhlí. Až tak interaktivní to zatím není. Již letmým pohledem na zpracování ovládacích prvků a vůbec interiéru a exteriéru vlaků se vám zatají dech. Opravdu věřím, že se tvůrci v tomhle směru vyřádili. Po parní lokomotivě, kterou se mi podařilo úspěšně ovládat jsem se přesunul na jinou trať a zvolil mírně zastaralý vlak. Prototyp jako sestrojený z 90tých let. Shodou náhod se nedaleko mého PC vyskotoval skutečný strojvůdce z povolání. Prosba na něj byla, aby mi zkusil pomoci rozjet tu stojící mašinu. Následovala systematická smyčka příkazů: „Odbrzdi si tady… Tuhle povol páku a tamtu malou přitáhni.“ Nic se nedělo. „A touto větší přidej výkon.“ Pořád nám to nejelo. Po chvíli nám došlo, že nám chybělo určit směr pohybu. Říkal, že to má v mašině jinak a s takovouhle zrovna nejezdí.

Příští stanice..

Pro vlak si můžete stanovit kolik vagónu budete mít. Od čtyřech až po osm a může se ten počet různit. To záleží i na typu soupravy. Mezi úkoly patří například dojet do stanice, kde zastavíte a naberte lidi. Škoda, že z nádražní budovy nepřijde výpravčí a neukáže vám kdy máte jet s klasickým zapískáním na píšťalu. Během mé agresivní jízdy svítilo upozornění vysoké rychlosti a tak jsem bojoval s brzdou a další pákou, abych korigoval tu správnou hodnotu. Můžu vám říct, že to chce jistý cvik. Musíte sledovat i návěstidla a značení podél trati. K dispozici je i interaktivní mapa, jenž vám online označí vaši polohu i za jízdy a můžete díky tomu sledovat přibližnou vzdálenost a další prvky, jenž vás čekají v cestě. Můj další pokus uvést mašinu do chodu proběhnul zajímavě. Vše se mi zdálo seřízené a na kontrolkách výkonu naskočily kladné hodnoty. Stálo to dál na kolejích jako přilepené. Napadlo mě povolit ještě jednu páku a během momentu se díky plně zařazené rychlosti celý kolos rozjel směrem dozadu. V reálném provozu by mě to mohlo stát i pár milionů, pokud by za mnou stál nějaký odstavený vagon.

Get out of my train!..

Vemte si jak detailně máte zpracované modely vlaků a tak trochu zamrzí poněkud prázdnější prostředí kolem trati. Dalo by se to hájit tím, že většinu času strávíte pohledem v kabině ovladacích prvků s výhledem na koleje. Hra nabízí různorodé kamery se kterými můžete sledovat celou soupravu z venku. Potěšil i přítomný vzdálený statický pohled. Vidíte s ním z pohledu od kolejí podél trati na střední vzdálenost. Tím si lze vychutnat plížící a nebo vzdalující se vlak. Grafická stránka trpí jistou nevyrovnaností. Od extrémních detailů až po téměř zanedbané místa. Vlaky prošly mravenčí prací vývojářů, ale okolí mimo vlak by zasloužilo více péče. U perónu stojí lidé, ale jaksi jen staticky. Chtělo by to, aby byly částečně pohybliví. Stará babička se tak místo sezení na lavičce se čtením novin postává na místě v křeči. Lidé kolem ní také nejeví známky života. Nezbyvá než doufat, že se díky vypilovaným modelům vlaků posuneme směrem kupředu ve ztvárnění věcí mimo vlak. Třeba se dočkáme již v dalším ročníku. Chybí také interakce se zapojením skutečných lidí na pozici obsluhy, údržby a dalších. Statické prvky typu nádraží, tunely, výhybky, návěstidla a další prvky už mají opět vesměs nadprůměrné zpracování. Potěší vás, že pří pohledu na vlak uvidíte sami sebe jako strojvůdce stát po pravé straně. Opět se však jedná o statický model bez pohybu. Žádné pohyby hlavy, čí alespoň mrkání se tak nekoná a vy tam stojíte jako kůl v plotě. Mimo těch věcí, které jsem vytknul mám celkově ze zpracovaní dobrý pocit.

Verdikt..

Ne každý den máte příležitost ovládat vlaky a tak se sami sebe zeptejte, zdali by vás něco podobného nelákalo prožít. Před mnoha lety se mi naskytla příležitost projet se vlakem se strojvůdcem a náramně jsem si to užil. Dokonce mi bylo dovoleno pod přísným velením mít vlak chvíli pod kontrolou. S hraním hry se to moc nedá srovnávat, ale v realitě není prostor na chyby a můžete hodně špatně skončit a zmařit tak i mnoho životů, či napáchat škody za nehorázné sumy. V Train Simulátoru si můžete v pohodlí domova klidně zkusit vykolejit vlak a když se vám to třeba podaří, tak si dáte restart hry a zkusíte si to znova. Hru vám mohu doporučit i přes jisté rezervy, které mě donutily mírně snížit výsledné hodnocení.