Dnes si povíme něco málo o herním průmyslu a zeptáme se sami sebe, jestli si z nás třeba nedělají jen srandu. V některých případech to tak doopravdy vypadá.

Her je spousta, herních společností jakbysmet. Jde samozřejmě jenom o peníze, jakákoliv spokojenost konzumentů je odsunutá stranou. Někdy hra zůstane exkluzivně pro jednu platformu ze všech, jindy nám za plnou cenu poskytnou prázdný singleplayer s tunou placeného stáhnutelného obsahu. Kam tohleto všechno vlastně vede?

Xboxe, dej si voraz

Asi každý slyšel o tom povedeném proslovu vývojáře Rise of the Tomb Raider. Vyvolal obrovský hněv všech fanoušků, neboť Lara s námi vyrůstala na PC už od samotného začátku. Po několika dnech přispěchal tento vývojář zpět a opravil svůj výrok s tím, že exkluzivita je pouze dočasná. Tento akt určitě neměl nic společného s jeho fungl novým, nablýskaným Jaguárem v garáži.

To myslíš vážně, Ubisofte?

Ubisoft tvoří v poslední době jeden skandál vedle druhého. Prezentaci na E3 měl skvělou, možná i nejlepší ze všech, to musím uznat. Ale například z přehypovaného Watch Dogs se vyklubalo krátkozraké a vykastrované štěně. V minulosti měla herní platforma ubisoftu, U-play, problémy s tzv. špiónským softwarem, který kontroloval, co instalujete a jestli náhodou nepirátíte. Taky hráčům dovolil hrát jen při nepřetržitém připojení k internetu a serverům Ubisoftu, které ovšem ne vždy fungovaly, a tak se hraní stalo nemožným, nebo doopravdy frustrujícím. Dobrá práce, Ubisofte, vážně účinný způsob boje proti pirátům, rozčílit poctivé hráče. Nezapomeňme na hudbu nedávné minulosti, kdy zástupce Ubisoftu prohásil, že 60 fps (snímků za vteřinu), není nic moc. 24 fps prý sedí lépe na filmovou atmosféru. Nevím jak vy, já teda sakra poznám rozdíl mezí 24 a 60 fps, když na bitevním poli lítají stovky projektilů.

Takhle to asi vypadalo

Další fajnovou ochranu nám přinesl Bioware. Informace ještě není stoprocentně ověřená, ale nezávislí testeři tvrdí, že ochrana Denuvo nám může nevratně poškodit SSD disky, kvůli neustálému zapisování a dešifrování kódu hry. Tak uvidíme, kolik poctivých hráčů to zase odnese, zatímco si piráti hladí svůj plnovous.

 Ach ty licence, kdo to má furt platit

Pamatujete ten smutný den, kdy z GTA Vice City zmizelo několik písniček, hlavně od Michaela Jacksona? Pokud jste zapomněli, Rockstar si pro vás připravilo upomínku v podobě updatu pro GTA San Andreas. Rozlučte se se 17 songy z originálního rádia. Šátečkem zamávejte i vašim uloženým pozicím a velkému rozlišení, všechno to totiž nový update rozbil. Pokud jste se těšili na podporu herního ovladače, musím vás opět zklamat. Ovládání controlleru je zblázněné a dělá si, co chce. Tento doopravdy úžasný „upgrade“ nutí hráče vyvíjet neoficiální patche, nebo hru vůbec nekupovat.

Další problém s právy okolo používání obchodních značek se objevil v jednom nevinném, americkém vývojářském studiu. Tihle chlapci (Project Vaulderie) vyráběli mód pro Vampire the Masquerade – Bloodlines, jedno z nejlepších RPG všech dob, které bylo ovšem původně vydáno s nespočtem bugů a chyb. Zmíněný mód měl tyto nešvary opravit a přidat něco extra, jako například tolik chtěný multiplayer. No jo, to by ale nebyl herní průmysl, kdyby nepřišel nynější vlastník copyrightu (CCP Games) a nezabránil tomu, aby se jeho hra stala opět slavnou. Aby někdo opravil to, co sám předtím nezvládl.

Zakázal vývojářům jakýkoliv postup a přikázal, aby vymazali každičkou zmíňku o daném titulu z jejich fanouškovské stránky. To je ale přístup, co říkáte? Je mi z toho zle.

EA, nejhorší společnost Ameriky

Ne nadarmo bylo EA zvoleno nejhorší společností Ameriky. Svoje herní tituly uspěchává, aby náhodou nebyla jiná hra podobného, či podle mě úplně stejného, ražení na poličkách obchodů dříve, než-li ta jejich. Ano, mluvím o chudákovi Battlefieldu 4, po vydání nebyl schopný ani poskytnout multiplayer, a to jen aby dorazil ve stejný čas jako konkurenční Call of Duty Ghosts. Oba dva tituly za to doopravdy stály, jeden nefunguje a druhý je každý rok stejný. Výborný způsob, jak se zbavit výplaty.

Zkoušeli jste někdy kontaktovat zákaznickou podporu Originu? Pokud ne, tak to ani nezkoušejte. Člověk, který by vám měl pomoci k vám totiž bude hrubý, nebo se vůbec neozve. Taky se často stává, že si někdo půjčí váš profil a nevrátí ho. Nebo určitě víte o sérii Mass Effect, jejíž třetí díl jde zakoupit pouze na téhle bezpečné službě Origin, i když první i druhý díl byly k dostání i jinde. To samé s pokračováním Mirror’s Edge. To by bylo, abych nezmínila sportovní série společnosti EA. Vážně za to někdo každý rok platí? Věděli jste, že IGN patří pod EA? Jejich recenze a hodnocení jsou více než zřejmě ovlivněné peněžními dary a dárky. To je, velebnosti, prasárna.

EA podle Youtubera Rush_Freaka

Aby toho nebylo málo, jednoho krásného dne, společnost NC-Soft prostě a jednoduše sebrala servery hry Exteel s tím, že potřebují místo pro Aion. Exteel byla jedinou a nejlepší Mecha akcí na trhu, její update byl očekávaný tisíci fanoušky z celého světa a pořízení reklamy, kterou vidí celý svět, není nic levného. Ale co, řekli přece jak moc je jim líto, že ztratili tolik věrných fanoušků. Aion jim přece nasbírá nové.

 Stáhnutelný obsah – DLC

Netuším, kdo s tímhle svinstvem začal. Pokud si správně vybavuji, jedním z prvních, kdo spustil masivní vydávání datadisků, bylo EA a jeho The Sims. Kde se samotná hra samozřejmě dala hrát, ale prvky obsažené v datadiscích přece mohly být dávno i v původní verzi. Prostě dojení nápadu na N-tou. Řekněme, že The Sims je ještě dobrá alternativa, datadisky mívají nejen kosmetický obsah, ale i fůru zbrusu nových interakcí a možností, jak příběh vašim simů okořenit. To spadá do kategorie menší zlo. Co považuji za zlo ultimátní jsou DLC k Train Simulator 2014 a Saints Row 4. Chcete posbírat všechny typy vláčků? Tak raději začněte šetřit, všechen stáhnutelný obsah vás bude stát kolem 80 tisíc korun. To je hodně moc v porovnání s tím, jak Train Simulator vypadá a jak krásně se seká. Saints Row je na tom o něco lépe, jenom 2 tisíce korun a můžete se převléci za kovboje, nebo mít cool čepici.

Rozbijete prasátko?

Co víc říct. Tyto případy rozhodně nejsou jediné. A tak dávam světu touto formou vědět, abyste si nechali projít hlavou, jestli doopravdy potřebujete jednu a tu samou hru každý rok, s jiným číslem na obalu. Jestli dooprady potřebujete podporovat předražené oblečky, které už mohly dávno být zakomponovány. A jestli doopravdy potřebujete Xbox, protože se nemůžete dočkat nějakého titulu. Kam se z herního průmyslu poděla zábava? Znáte ještě nějaký jiný skandál týkající se herních společností a jejich způsobem jednání? Dejte nám vědět. Zanechte komentář pod článkem a pokračujte v boji proti gigantickým korporacím, které si s námi jen hrají!

Autor: Kristýna Kopšová, 24.11.2014