Herní scénu si v posledních dnech podmanil očekávaný titul Shadow of Mordor, na který jsme vám jako jedni z prvních v ČR přinesli recenzi. Příběh vzkříšeného hraničáře Taliona a jeho cesty za pomstou je podle drtivé většiny recenzentů zpracován velmi dobře a často se objevují chvalozpěvy o nejlepší hře ze světa Pána Prstenů vůbec. Jaké ale byly předešlé pokusy o převedení kouzelné atmosféry Tolkienova veledíla na monitory? Nebylo jich málo, tak si pojďme připomenout, jaké žánry a prostředí jsme si již mohli vyzkoušet. Hry jsme rozdělili do tří kategorií – od opravdu povedených po naprosté… prostě horší kousky.

Nejlepší

Jak jinak ztvárnit velkolepé bitvy z Pána Prstenů, než pořádnou strategií? Podobně zjevně přemýšleli i vývojáři v EA, když začali připravovat první díl RTS série Bitva o Středozem.  V perfektní grafice doplněné filmovým soundtrackem jsme si mohli užít dvě rozsáhlé kampaně, kdy si na své přišli fanoušci Gandalfa i Saurona. Bitvy byly strhující, jednotky i hrdinové věrní předloze a naprosto skvostným prvkem hry byla 3D mapa kampaně, kterou šlo pozorovat klidně hodinu. Není divu, že po úspěchu jedničky přišlo EA s pokračováním. I to dokázalo zachovat vysokou kvalitu svého předchůdce, navíc přihodilo nové frakce, větší svobodu při budování základny a celkově komplexnější gameplay. Na rozdíl od prvního dílu, který se zasazením držel filmové předlohy, jsme ve dvojce zavítali na sever, do krvavých válek elfů a trpaslíků proti skřetům z hor. Druhý díl byl později ještě rozšířen datadiskem Rise of the Witch-King, který se točil kolem Černokněžného krále a jeho říše Angbandu. Všechny tři díly série byly opravdu povedené strategie, které dokázaly na monitory převést atmosféru Tolkienova světa a do vydání Shadow of Mordor byly právem považovány za to nejlepší, co dosud s „lotrovskou“ licencí vzniklo.

Průměr

Do kategorie průměrných her spadá asi nejvíce her ze Středozemě. Už v roce 2003, těsně před premiérou stejnojmenného filmu, vyšel LotR: Return of the King. Přestože jde o klasický filmový přívažek, nabízí překvapivě solidní akci založenou na prostém rubání do všeho, co se hýbe. Boj založený na řetězení komb je ale velmi zábavný a i po letech má hra své kouzlo, byť kromě řežby nenabízí nic jiného. Relativně dobře, ovšem nikterak zázračně dopadl pokus převést Pána Prstenů na pole MMORPG. Lord of the Rings Online je ale i po sedmi letech od vydání stále čilým a pravidelně updatovaným kouskem se stálou herní komunitou. V principu jde o klasickou onlinovku, která vyčnívá z řady propracovaným světem Pána Prstenů, na jehož ztvárnění si dali vývojáři z Turbine záležet. Do vod lehkého nadprůměru patří i dva LEGO tituly, které si vzaly na paškál právě svět Pána Prstenů. Zatímco LEGO Lord of the Rings se zaměřuje čistě na základní trilogii, The Hobbit doplňuje filmové zpracování stejnojmenného díla. Na pomezí mezi průšvihem a průměrem paběrkuje War in the North. Zatímco v kooperativním režimu tří hráčů šlo o velmi slušnou akční jízdu, osamělého hráče dováděla k zoufalství příšerná inteligence počítačem ovládaných společníků i nulová přidaná hodnota mimo kosení desítek protovníků. Plusové body hra získala alespoň za příběh, který se věnoval bojům na severu Středozemě, tedy méně známé kapitole Války o Prsten.

Tohle se nepovedlo

Nebudeme-li počítat prachem zaváté kousky z let dávno minulých, jejichž kvalita byla povětšinou zoufalá, máme tu minimálně dva nehezké příběhy. Vydání LotR: Conquest provázela rozsáhlá reklamní kampaň, která slibovala výjimečný akční zážitek v kulisách Středozemě, a to i na poli multiplayeru. Asi není potřeba zdůrazňovat, že to jaksi nevyšlo. Single byl prostě mizerný a ani hra více hráčů nenabídla velkou slast, byť na pár hodin dokázala zabavit. V podstatě šlo o titul kvalitativně srovnatelný s War in the North, Conquestu ale ublížila velká očekávání, která zařídila mohutná propagační kampaň. Další smutnou kapitolou bylo RPG LotR: White Council. Prvotní informace zněly náramně – otevřený svět, knihou inspirovaný příběh, taktický mix akce a RPG… Bohužel zůstalo jen u slibů, hra byla postupně odkládána, až nakonec bez větší pompy došlo k jejímu úplnému zrušení.

Bonus

Pán Prstenů je jednou z nejpopulárnějších fantasy sérií v historii, takže není divu, že pro mnoho her vznikají modifikace s tímto tématem. Tou asi nejlepší je Third Age pro strategii Medieval II: Total War. Tvůrci odvedli opravdu skvělou práci a středověkou strategii kompletně převedli do reálií Středozemě, přičemž vše doplnili krátkými ukázkami z filmů. Kromě propracované mapy či vývoje frakcí stojí za zmínku především epické bitvy, ze kterých najdete na Youtube tisíce záznamů. Tvůrci totiž výrazně rozšířili počet mužů ( či skřetů) v jednotce, takže proti sobě na bitevním poli mohou stát až tisíce rozličných vojáků.