Už se mi přepil vychlazený nápoj mistrů lovu a chci si to zkusit sama. Místo do lesa ale zamířím k PC, kde se mě zákony o pytlačení netýkají.
Natáhněte maskáče, obujte pohory
Na titul theHutner jsem přišla náhodou, kamarádovy fotky nádherné přírody a jeho padlých kořistí mě naprosto uchvátily. A tak mě přibral do skupiny a slíbil, že tuhle holku naučí lovit pořádná zvířata. Bez váhání jsme vyrazili na jeden z prístupných ostrovů. Na první pohled, prostě nádhera, ale při tom druhém se ladné pohyby listí ve větru začaly sekat. To se samozřejmě stává, můj stroj není žádný inženýrský zázrak. Co by se ale stávat nemělo je to, že změnit nastavení grafiky a všeho ostatního lze provést pouze a jedině v ne-Steamovém spouštěči, kterým musíte projít, než se hra spustí. Tento spouštěč slouží také pro shledávání lovecké komunity a minitransakce, stejně jako u nespočtu free to play titulů.
Co znamená to „free“?
Známe to všichni. Hra se nám zalíbí a navíc je zdarma. Tak to vyzkoušíme a s rukou na Bibly přisaháme, že do toho nevrazíme ani kačku. Po týdnu neúspěchu proti hráčům s odznakem „premium“ si říkáme, jen pro jednou se přece svět nezboří. A už se vezeme! Podobně je to i u theHunter, s jedním jediným rozdílem. Ceny všech nových zbraní, oblečení, nátrojů, vybavení a licencí pro lov různých druhů zvířat Vás vyjde na mnohem víc, než kde jinde. Jen orientačně pro srovnání, částka by se pohybovala okolo ceny 4 nových Call of Duty titulů. Můžete zvolit i jiný přístup a věci si odemykat postupně s tím, jak se učíte novým taktikám a způsobům, pak se to už zdá přijatelnější. Ale omluvte mě, když pronesu, že platit za jednotlivé náboje je jednoduše vydřiduštví. Po peněžních upgradech je hra samozřejmě lepší, odemknou se mnohé lokace a náčiní jako třeba sedák na strom pro pozorování zvěře, ovšem stojí zde za myšlenku, zda Vás lovení v reálu nevyjde laciněji.
NEBĚHAT PO TRÁVNÍKU
Konec o financích, zaměřme se na gameplay samotný. Zapomeňte na rychlou akci. Nejdříve Vás čeká hledání stop v přírodě, stopy nám mohou prozradit ledacos. Po identifikaci a zařazení druhu kořisti můžeme jít na to. Někdy se takové stopování protáhne i na půl hodiny, záleží na tom, jak čerstvá stopa byla. Ale skoro vždycky Vás dovedou do zdárného konce. Jakmile se trochu přiblížíme ke sledovanému zvířeti, uslyšíme jeho volání, budem nacházet ještě teplé bobky a při troše štěstí ho nevyděsíme už z kilometru svojí přítomností. Proto je nutné držet se ve stínu a nejlépe v pokrčeném stylu, postupovat hodně pomalu a trpělivě. Ne zřídka se budeme plazit v bahně. Rozhodně mě mile překvapil vítr, jehož vlastnost přenášet pach zde hraje někdy velice zásadní roli. Zvířecí čich je vyvinutý natolik, aby nás odhalil, i když jsme takřka neviditelní, s listy nalepenými na budně a pokresleným obličejem.
Mami, skolil jsem srnku!
Tak nějak se budete cítit po úspěšném zásahu do krční páteře kořisti, který zařídí okamžitou smrt a Vám tak ubyde starost o stopování krvácejícího chudáka. Potom se pomocí zázračné GPSky podíváte na svoje lovecké skóre a přesné zranění, jež jste způsobili. Následuje ještě jedna hezká fotka jako trofej, kterou ukážete doma, nebo jí prostě nahrajete na svůj profil pro okruh přátel, které tak možná nalákáte na společnou túru do tohoto životem oplývajíciho lesíka.
Lovit, či nelovit?
Tak jsme u konce a je čas na soud. Hra s licencí mě strašně bavila a ráda se na svůj oblíbený posed vrátím.Ovšem takhle to celé nemá smysl nazývat free to play. Úžasné detaily, plížení s přáteli, skvělý pocit z úspěšného lovu a záruka potřeby pokračování při neúspěchu dělají super dojem. Ale ohromné ceny všeho, co z theHuntera dělají tu nejlepší dostupnou loveckou hru, mě nutí hodnocení posunout níže. A to o dost níže, než co by si zasloužil. Snad si to do budoucna vývojáři nechají proležet v hlavě. Pokud ne, bude tento skvost navždy dostupný jen pro majetné.
Napsat komentář