Lifeless planet – Béžová planeta

Asi každý si jako malý představoval, jaké by to bylo být astronautem. Co takhle se vydat po stopách někoho, komu se takovýto sen splnil a ještě k tomu při tom objevil zbrusu novou, neobydlenou planetu?

Tvrdé přistání

15 let trvá našemu hlavnímu hrdinovi cesta na tuhle pravděpodobně hostinnou planetu. 15 let v kómatu, aby zase tak moc nezestrárnul. A hned po přistání má tu smůlu, že se probudí sám, otřesený, a s nízkou hladinou kyslíku ve skafandru. Něco málo dýchatelného v raketové buňce ještě zbylo, takže doplníme a jdeme hledat zbytek posádky. Vyrazíme rovnou za nosem, protože proč ne. Kolem dokola bychom možná taky něco našli, ale jistota je jistota, když v dálce vidíme strukturu podobnou jeskyni. Po cestě náš statečný kosmonaut naráží na zanechané popisky s nějakými informacemi o zdejších podmínkách, pro pochopení příběhu se určitě vyplatí je číst. Po prvních krůčcích začíná hra ukazovat svůj pravý charakter, kterým jsou puzzly a skákání. Není na tom nic špatného. Obzvláště, když si později naboostujete svůj jatpack trochou extra šťávy! Také se nám naskytne pár možností využít robotickou ruku, kterou zde ruští vědci ponechali na pospas.

Po stopách divoženky

Co by to bylo za příběh bez pořádné baby. Při svém pátrání po životě narážíme na vybydlené město a v jeho výzkumné laboratoři nalézáme lidské stopy, které září velice jedovatou zelenou barvou. Jelikož je to naprosto jediná aktuální známka toho, že se tu někdo pohybuje, vydáváme se za nimi. Když se nám konečně podaří zahlídnout objekt našeho sledování, zakřičí na nás žena bez jakéhokoliv dýchacího přístroje: „ně sleduj za mnoj“. Ano, jedná se o ruštinu a tato žena musí být nepochybně výsledkem nějaké nepravosti, protože šla celou dobu bosa a její oči fosforeskují. Časem svůj přístup ale změní a ukáže svůj pravý původ a svoje, pomalu až nadpřirozené, síly. Víc už ale neprozradím, zkuste si tu mršku chytit sami. Vždycky, když už si myslíte, že ji máte, klidně bez váhání skočí z útesu.

Zdánlivě bez života

Zatím co posunujete kameny, ucpáváte gejzíry a přeskakujete obří propasti, vždy jste pod dohledem nejen tajemné ženy, ale i místní dominantní fauny. Fauna je možná až moc pěkné slovo pro tyto kořenovité mutanty. Umí na sebe zvít tvar lidské bytosti, aby Vás přivábili do svých spárů. Vystřelují obrovské drápy, které jdou ovšem použít i k vlastnímu prospěchu. Jinak ale vypadají jako černé křoví s červenými puntíky. Spolu a nedostatkem kyslíku je to Váš jediný, těžko vyhnutelný nepřítel.

Zelené palivo

Během putování po zdejších rozlehlých a vskutku krásných mapách, narazíme i na stavění portálů. Ty samozřejmě nejedou na benzín. Bude potřeba dostrkat zeleně svítící kameny tam, kam patří, aby se vše dalo opět do pohybu. Pokud namítáte, že všechna ta zelená barva má v tomto příběhu něco společného, nemýlíte se. Řeknu snad jenom to, že kam naše ruská Dáša šlápne, tam tráva rozhodně poroste.

Rozmanitá prostředí

Jak už jsem se zmínila výše, prostředí je tu nespočet. Jedno písčité, druhé plné lávy se sopkou, třetí s geotermálními prameny. Také se podíváme na vrcholky hor, kde ukáže svojí špičku ledovec. Propadneme se pod zem a vyletíme nad mraky, to už je ale otázka toho, jestli věříte všemu, co hlavní postava halucinuje.

Mapy mě nadchly a příběh nepustil. Herní doba není nijak oslnivá, ale pro indie titul naprosto uspokojující. Nevím, jestli by mě bavilo hopsat po kamenech více než 5 hodin. Navíc má Lifeless Planet pár doopravdy obtížných achievementů, pro milovníky výzev ideální. Třešničkou na dortu je úžasný soundtrack. Ne že by obsahoval zase tolik skladeb, jsou ale geniálně načasovány a nádherně dokreslují atmosféru. Hra má plnou podporu herního ovladače a občas je lepší ho zvolit, ale neprohloupíte ani s klávesnicí. Lifeless Planet určitě doporučuji, pokud jste v adventurách jako doma a rádi cestujete.

Autor: Kristýna Kopšová, 27.10.2014