Lucius je tichý, zamlklý, ale jinak úplně normální osmiletý chlapec z bohaté rodiny. Tatíček je vlivný politik, který dost možná kupčí z eurodotacemi, protože z platu politika by těžko utáhl chod residence o desítkách místností a s tuctem zaměstnanců. Toho večera, co Lucius oslavil osmé narozeniny, ho oslovil jeho skutečný otec, samotný Lucifer. Pověděl mu, že jakožto jeho syn je obdařen ďábelskými schopnostmi. Nic není zadarmo – vše si žádá nějakou daň, a tak musí Lucius zabíjet nevinné a přinášet otci oběti. Ideální oběti se pohybují v hojném počtu přímo v domě, kde Lucius žije, tak proč nezačít tam? A navíc, kdo by z případných vražd podezíral malého chlapce? V domě se tedy začnou dít podivné nehody. Služka, opravář, kuchařka… Všech se zmocňuje strach, detektivové rezidenci pomalu ani nemusí opouštět. Nehoda za nehodou, to nemůže být náhoda. Ale kdo za to všechno může?

Malý psychopat se neštítí krve

Lucius od Lucifera dostal spoustu schopností, jež se mu při jeho aktech budou jistojistě hodit. Umění levitace, schopnost ovládnout stroje. Dovednosti se odemykají v průběhu hraní a hře propůjčují nádech originality. Ony vraždy se odehrávají s nevídanou brutalitou. Jako příklad uvedu nebohého řezníka Chada. Ten si v klidu porcuje maso, když náhle nad jeho hlavou pukne žárovka (kterou Lucius ovládl a zničil). Chad si tedy vyleze na vypnutou pilu, na níž spokojeně porcoval a pustí se do opravy. Teď přichází Luciusova chvíle. Ovládne pilu, Chad ztratí rovnováhu a hráč může sledovat krvavou lobotomii s detailním záběrem na rozpůlený mozek. Těmto odpornostem šílený Lucius jen zpovzdálí přihlíží. S chladným výrazem ve tváři, bez jediné emoce.

Horror co za to stojí

Celá hra se odehrává v obrovském komplexu. Hráči je na začátku každé mise sděleno, koho je třeba odstranit dnes. Podrobnosti o jeho aktivitě, jakousi drobnou nápovědu, naleznete v Luciusově zpovědníku. Jenomže odstranit daného nebožáka není žádná legrace. Existuje jen jeden způsob, jak ho odstranit a právě na něj není mnohdy vůbec lehké přijít. Též bych vytknul stealth pasáže, nechci to rozebírat, nenáviděl jsem je. S nemalými obtížemi při pátrání po způsobu, jsem hru dohrál asi za 5 hodin. Není to moc, ale za natolik hluboký zážitek to stojí. Lucius se nedrží známých herních stereotypů. Dávkuje hráči jen to, co je třeba, aby si užil krvelačné orgie. Hru jsem si skvěle užil a věřím, že si cestu malého satanisty užijete stejně jako já.