Po neúspěchu jménem The Cartel se mnozí domnívali, že je s kdysi slavnou sérií Call of Juarez nadobro konec. Mýlili se. Naštěstí. Call of Juarez je zpět ve skvělé kondici, opět zasazen do drsného divokého západu. V Gunslingerovi opouštíme McCallovy bratry i jejich potomky a hrajeme za hrdinu úplně nového, za tajnůstkářského lovce odměn Silase Greavese. Jednoho krásného dne se v malé krčmě rozletěly dveře a překvapení štamgasti sledovali podivného muže s rudým kloboukem. Pozorný mladík jménem Dwight, shodou okolností budoucí americký prezident, v muži rozpoznal věhlasného lovce odměn Silase Greavese. „Ano, jsem Silas,“ přiznal muž. „Tak to byste nám mohl povědět nějaký ten příběh z vaší minulosti,“ škemral mladý Eisenhower. „Tak tedy, přineste mi drink a dobře poslouchejte…“

Příběh jako stěžejní pilíř

Gunslinger je poutavým vyprávěním zestárlého Silase. Všem přítomným popisuje svůj životní příběh. Jak se z něho stal lovec odměn, jak ho přepadli. I neznalec sem tam zaregistruje obecně známé jméno slavného pistolníka, jako Butch Cassidy, či Billy Kid. Silasovo vyprávění je velice originální. Často svá slova opravuje, vymýšlí si a přehání. Každá věta se pak do hry promítne a nejednou vás Silasova slova dostanou do nesnází. V asi čtyři a půl hodinovém příběhu si též skvěle zastřílíte. Velmi návyková hratelnost, systém skillů a dva různé konce vás přinutí zahrát si Gunslingera ještě alespoň jednou. Za efektivní zabíjení nepřátel získává Silas bodíky. Ty pak časem investuje do jedné ze tří dostupných řad skillů. První se soustředí na dva revolvery, druhá na dynamit a obecně na střední vzdálenost a třetí na ostrostřelbu. A jestli budete urputně hledat nugety, jakási tajemství, odemknete alespoň dvě řady skillů.

Duely jako sladká tečka na konci každé úrovně

Gunslinger má kreslenou grafiku alá Borderlands. Změna, na níž jsem si překvapivě rychle zvykl. Ale stejně, nejvíc mě Gunslinger potěšil klasickými duely jeden proti jednomu. Co si pamatuji, tak k dispozici byly už v Bound in Blood, ale teprve až tady jsou dotaženy k dokonalosti. Klávesami A a D ovládáte pohyb ruky. Čím přesněji ruku přiblížíte zbrani, tím rychleji tasíte. Myší pak sledujete nepřítele. Kurzor je třeba držet na soupeři. Čím blíže soupeři kurzor udržíte, tím přesnější vaše střela bude. Chce to chvíli cviku a zvládnete to levou zadní. A pokud se domníváte, že jste nejrychlejším střelcem na celém širém západě, čeká na vás v menu patnáct duelů s rovnocennými vyzyvateli.

Sečteno a podtrženo, čtvrtý Call of Juarez se povedl. Viditelně nižší rozpočet se hrou nějak neotřásl. Silasovo vyprávění má něco do sebe. Má spád a je tak originální, až mám chuť hře odpustit nehorázně krátkou herní dobu.