O čem že tato hra je? Vaším úkolem je chránit hraniční přechod před pašeráky, teroristy, lidmi s falešnými pasy a podobnou verbeží, která se snaží projít přes vás. Za začátku je to sranda, protože máte jen jedno pravidlo, kterým je „nepouštět žádné cizince“, jenže jak dny ubíhají, kontroly jsou přísnější. Kromě kontroly pasu přijdou kontroly pracovních víz, namátkové kontroly scannerem, kontrola otisků prstů, výšky, váhy, pohlaví. Položek ke zkontrolování každý den přibývá, takže hra je složitější a složitější, jelikož vám v té změti informací může nějaká ta drobnost uniknout.
Někdy můžete lidi vyhodit celkem snadno, jenže někdy si musíte informace ověřovat. Od toho slouží vpravo dole malé červené tlačítko, kterým můžete spojit dvě položky, které nesouhlasí. Například přijde chlápek, který se podle pasu jmenuje Lenin Stalin, ale na vízu má Lemon Stalin. Můžete ho rychle vyhodit s červeným razítkem, ale co když má víc jmen? Právě proto je tu toto malé červené tlačítko. Pokud obě stopy spojíte, objeví se možnost výslechu. Pokud dotyčný řekne, že mu změnili jméno, nebo tak něco, totožnost se ověří otiskem prstu. Pokud má pravdu, do země ho pustit musíte (podle nařízení ministerstva), pokud ne, nashledanou pane.
A opět přitvrdíme. Může to znít všechno snadno, ale jde o jednu věc. Některé nejasnosti se musí ověřit přes malou knížku, kterou máte k dispozici. Jde o případy, kdy třeba dostanete vízo a ostatní lejstra, ale ne pas. Musíte v knize najít pasáž s pravidly, klinout na pravidlo o pasu, to spojit s přepážkou a tím odemknout výslech. A opět vám někdy pas dají, někdy jim ho ukradli, nebo tak. Proč je to takový problém? Tato knížka zabírá celkem dost místa na vašem pracovním stole, takže čím víc papírování, tím míň místa pro práci. Možná to zní všechno složitě, ale jak se do toho dostanete, jde to samo. Celé je to totiž jen o porovnávání hodnot, spojené s point & click odemykáním více možností.
Hra omezuje každý den pracovní dobou, při které si vyděláváte peníze. Za vydělané peníze musíte zaplatit nájem, topení a jídlo pro sebe a svoji velkou rodinu. Pokud navíc někdo onemocní, přidají se k tomu náklady na léky, prostě jako ve skutečném životě. Fór je v tom, že pokud něco poděláte, dostanete napomenutí od ministerstva. Pokud se vám podaří získat třetí, už vám to odečítá peníze z platu. Někdy se taky musíte rozhodnout, zda někomu pomoci přejít i za cenu výstrahy, což může, ale nemusí přinést peníze navíc, nebo zda budete poslouchat jako pes příkazy svých nadřízených a plnit normy na 110%.
Krátce o zpracování hry. Úvodní hudba a tančící logo, to nemá skutečně chybu. Hra je oděná do retro kabátku, ale má přitom i svůj vlastní osobitý styl, který mi lehce připomíná Hotline Miami. I když je hra zatím pouze v betaverzi, nezažil jsem žádný pád. Dříve hra spadla, pokud jste se po dohrání omezené kampaně pokusili ve hře pokračovat, ale tato drobnost byla už opravena.
Papers, Please je na Steamu v sekci GreenLight, což znamená, že se plná verze brzy na Steamu objeví, jelikož hráči měli o tuto hru velký zájem a já se ani nedivím. I když jde o celkem jednoduchý koncept, hratelnost je nezvykle zábavná a stylizace hry tomu všemu dodává ten správný šmrnc. Pokud byste si chtěli vyzkoušet, jaké to je, když musíte hlídat Arstotzký hraniční přechod, betaverzi této hry ke stažení najdete na oficiálních stránkách autora.
Napsat komentář