Začněme takovou menší věcí, která studiu Greenheart Games, autorům této hry, přinesla značnou publicitu. Lidé z tohoto studia zaplavili torrenty a jiné sdílející sítě upravenou verzí hry, která nejen že piráty stopuje přes net (tedy ty, kteří nemají pořádný firewall), ale také je jejich verze upravená ještě v jednom. Tím je simulace skutečného pirátství, které znemožňuje další pokračování ve hře. Prostě jakmile vydáte hru, i když dobrou, nezískáte žádné zisky a hra tak pro vás de facto končí. Protože jsou někteří lidé skutečně hloupí, tak se sami přiznávají na fórech k tomu, že hru ukradli, jelikož koupená plná verze problémy s pirátstvím neobsahuje. Rozčilují se nad situací, kterou sami vytvářejí, takže sebereflexe jim skutečně chybí. Ovšem je tu i druhá strana mince.
I když je hra levná, je to, dá se říct, kopie jiné hry, která před třemi lety zamířila na iOS a Androidí zařízení. Jde o hru Game Dev Story, kterou už v roce 1997 přivedla na svět japonská společnost Kairosoft. I když je v těchto hrách jistý drobný rozdíl, jelikož jde přece jen o titul pro Windows 98, vypadají dost podobně, co se týče mobilní verze, a herní náplň je stejná. Takže mluvit o nějaké originalitě, jak to většina lidí dělá, je pitomost. Navíc Facebook je plný takovýchto time-managment click-festů, jediný rozdíl je v tom, že tam všechno trvá dlouho, kdežto tady herní čas plyne rychle a tak je všechno zrychlené. Navíc v japonském originálu je tolik různých tabulek s údaji, že lidé s úchylkou pro čísla a různá data museli být v sedmém nebi. Pokud tedy uměli japonsky, že ano.
Co se týče té situace kolem pirátských verzí, každý pirát, který už to nějakou dobu dělá a PC rozumí, má doma správnou verzi, ne tu pirátskou od Greenheart Games. Každý člověk totiž hned nevěří tomu, když spousta lidí nadává na viry a na fakta o hře, která jsou mylná, což lidé z tohoto studia udělali. Idioti, co pirátí, aniž by měli nějakou větší kontrolu nad svým počítačem, samozřejmě ihned sáhnou po pirátsky upravené verzi a hotovo, ale každý zkušenější uživatel PC má doma stejně tu správnou verzi, jelikož je sosá od renomovaných crackerských skupin a kašle na nějaké komentáře uživatele XYZ, který tvrdí, že je v instalátoru 20 trojských koní, které mu zničili počítač.
Teď už k samotnému hraní. Na začátku ovládáte pouze sebe a v garáži se snažíte vyrábět kvalitní hry pro současná zařízení. Hra věrně reflektuje vývoj, takže postupem času se dostanete od stařičkých PC, NESů a Master Systemů až k PlayStationu 4 a novému Xboxu. Bohužel, v této minimálně vzdálené budoucnosti hra končí a i když můžete pokračovat v hraní, finální skóre, které hra na konci počítá, už to neovlivní. Na výběr máte celkem tři možné délky hraní, které tak nějak mají reprezentovat různé obtížnosti, ale je to jen a pouze zkrácení nebo prodloužení herní doby. Tato volba je však dost mizerná, jelikož máte na výběr pouze 25, 30 nebo 35 let a nic víc. Je mi jasné, že každá hra musí mít svůj konec, ale to opravdu nikoho nenapadlo, že by někdo chtěl hrát třeba situaci s 50 lety? Musím také zmínit, že z byrokratických důvodů jsou ve hře zmíněné konzole přejmenovány, aby se nemusely platit licenční poplatky.
Kromě vymýšlení her, ke kterému stačí vybrat téma, žánr, engine a platformu, vás čekají i další úkoly, spojené s vývojem či chodem vaší firmičky. Můžete si bokem přivydělat na nějakých pomocných pracích pro ostatní, nebo můžete koumat nová témata či vlastnosti pro svůj engine. Herní enginy si můžete dělat vlastní, ovšem stojí to dost peněz a taky času. Hra vás ale k tomu nutí, takže vám stejně nic jiného nezbude, chcete-li mít vysoké skóre na konci. Zde nastává malý problémek, jelikož čím víc toho engine umí, tím hůř se vyvažují jeho vlastnosti. Vývoj hry je totiž rozdělen na tři fáze, ve kterých se nastavují různé parametry, respektive čas, který jaké části hry věnujete. Pokud ani u jedné z částí enginu není napsáno procento, všechno je v pohodě, ale jakmile se začne operovat s procenty, může to mít dobrý i špatný vliv na výslednou hru a její hodnocení.
Zde je ale zakopáno jádro pudla. Hodnocení her je totiž hodně divné. Dá se tak nějak určit, zda hra bude dobrá nebo ne tím, jak vysoký máte násobič po vydání hry. Pokud hru vydáte, přičtou se vám zkušenostní body ke spoustě věcí. Kromě vlastností her, které se takto nejspíše zlepšují, nebo nevím, k čemu to je, je to samozřejmě i vaše postava, která se vyvíjí směrem k hernímu guru. Jenže i na to není až takový spoleh, jelikož některé kombinace her, přestože jsou originální a mají vysoký násobič, můžou propadnout u kritiků až na dno. Takže se dá říct, že i když autoři tvrdí, že za vším je šílená matematika, já si myslím, že jde spíš o jednoduchou věc. Klasické kombinace, jako válečné akce nebo středověká RPG, mají vyšší pravděpodobnost na úspěch, pokud nevydáte dvě stejně zaměřené hry za sebou. A to je další problém této hry. Pokud zkusíte „Call Of Duty systém“, tedy vydávat válečnou hru jednou za rok, druhý díl propadne u kritiků, pokud mu nedáte o dost lepší engine, který musíte nejprve vyvinout, nebo pokud u těchto her není delší odstup, ale i tak potřebujete nový engine. Ze začátku nejdou vytvářet pokračování jako taková, ale tato možnost se vám po chvíli hraní odemkne ke koumání. Ale zpátky k hodnocení, které určuje, jak hra dopadne. Podle mě ta šílená matematika není nic jiného, než náhodně generované číslo, ovlivněné pouze tím, zda jde o klasickou kombinaci. V pozdějších fázích hry můžete reagovat přesně na požadavky trhu, takže občas budete vypouštět šílené kombinace, které ale lidé chtějí a to vám přinese vyšší hodnocení. Je to složité, ale dost často je hodnocení prostě nefér a nic se s tím nedá dělat.
Dalším problémem, který mě při hraní napadl, je to, že i když se autoři snažili o postupný vývoj herních zařízení, nějak zapomněli na to, že některé legendární tituly, které na ně vyšli, se pokusíte replikovat po svém. Jako příklad jsem zkusil vydat svoji verzi hry o Linkovi z Legend Of Zelda na NES. Výsledkem byla katastrofa s hodnocením kolem 3. Hra, která naopak propadla na NESu v reálném světě, získala samé desítky. V éře MS-DOSu jsem taky zkusil to samé, co udělali v id Softu s Doomem, tedy vydal jsem tu samou hru o něco později a tím jsem objevil onu nefunkčnost „Call Of Duty systému“.
Protože je tahle recenze už tak dlouhá, trošku ty informace o hře zkrátím. Postupem času můžete přejít z garáže do malého studia, kde si můžete najmout pár lidí na pomoc. Tím se vám odemkne nejen možnost vývoje větších a později velkých her, ale také možnost učení, které zvýší vlastnosti vaše, či vašich spolupracovníků. Stačí si přečíst knihu a vaše body rychlosti, designu, programování a výzkumu polezou pomalu nahoru. Samozřejmě to znamená i to, že během vývoje musíte práci rozdělit mezi více lidi tak, aby se někdo moc nepředřel a nedal výpověď kvůli nervům. Své zaměstnance také musíte sem tam pustit na dovolenou a občas vám vaši zaměstnanci také předhodí nějaký chytrý nápad, který můžete, ale nemusíte využít. Taky vás budou kontaktovat různí lidé kvůli různým věcem, budete mít možnost si vybrat velikost stánku na G3 (herní obdoba E3), typ marketingu, no prostě je toho spousta, co můžete měnit. Drobná rada, kterou vás mohu obohatit, zní: Nebuďte na vaše fanoušky zlí. Pokud udělají fanouškovskou verzi vaší hry, nebuďte jak ti papaláši z EA nebo jiných firem, jejichž dojení hráčů o peníze a legální postihy za každou blbost jsou až k neuvěření. Hlavně když se podívám, jak dlouho sosají peníze od hráčů skrze The Sims 3. A myš si pořiďte rovnou ještě jednu, náhradní, protože klikání si užijete opravdu spoustu a možná ještě víc.
No a propracovali jsme se až k samotnému zpracování hry. Grafika je pěkná a to je vše, co se k ní dá říct, jelikož nejde o graficky náročný titul. Hudba v pozadí je příjemně uklidňující, ale během hraní se začne brzy opakovat. Pokud vás napadlo si k hraní pustit něco svého třeba ve WinAmpu, pak vás musím seznámit s bugem, který má ještě pár dalších bratříčků. Pokud v menu vypnete pouze hudbu, sama se zapne hned, jakmile skončí píseň, kterou jste vypnuli. To by nebyl až takový problém, kdyby tu byli oddělené úrovně hlasitosti jako v každé normální hře, ale zde je jen hlavní hlasitost hry, ovlivňující i zvuky. Takže buď si hru užijete se vším všudy, nebo kompletně potichu. Hra si také nepamatuje, zda byla v plné obrazovce, nebo v okně a vždycky začne s tím prvním. Hráči, kteří chtějí hru hrát v okně tak musí pokaždé hru nutit do zmenšení do okna, což sebou přináší další bug. Pokud upravíte rozměry okna, může se stát, že se vám tam celá hra nevleze a tak musíte rozměry okna upravit tak, aby bylo vše OK. Dokonce se mi tímto podařilo ovlivnit i hodnocení jedné hry, které se změnilo ze 4 na 6, takže hádám, že na tom náhodném generování hodnocení her něco bude.
V této hře bylo ještě více chyb, ale většinu z těchto bugů již vyřešily patche (včetně některých z výše zmíněných – hlavně ten s hudbou), to ale nic nemění na tom, že pokud chci za hru peníze, musí splňovat nějaký standart kvality. Pokud by to byla hra zadarmo, nebo distribuována tak, jako třeba Minecraft, takovýto postup bych čekal, ale od někoho, kdo stvořil „geniální a originální hru“, vůbec ne okopírováním jiné hry, a chce za to peníze, jelikož se mu nelíbí „myšlenka hry zadarmo s reklamami“, tak od něj bych čekal, že vydá hru s pár chybkami. List u Game Dev Tycoonu je však poměrně dlouhý a tak mi není jasné, jak u takto ne-až-tak obtížné hry může někdo vydat verzi, kde 70% vůbec nefunguje korektně a může vést až ke ztrátě uložené pozice, nebo jiným zmatkům ve hře. Některé ty bugy bych překousnul, ale opravit bug s hudbou až skoro po půl roce od vydání původní verze (1.0), to je skutečně něco. Nechci lidem z Greenheart Games úplně všechno vyčítat, jelikož hratelnost je sakra chytlavá a okrade vás o spoustu hodin, ale vzhledem k tomu, jakou publicitu si získali a jak je tato hra všude přehodnocená právě kvůli její publicitě, někdo holt musí této hře nastavit férovější zrcadlo. Vypadá to totiž, že většina zahraničních, ale i někteří čeští recenzenti, vůbec nehledají informace o těchto hrách a napíšou jen tak na blind recenzi, která je plná slov chvály, přestože pravda je někde uprostřed. Tohle náhodné cucání bodů z prstu do recenzí je však ve hře simulováno také, takže tato vlastnost hry je vlastně nejreálnějším vyobrazením toho, jak se dají dneska hodnocení v recenzích upravovat nátlakem vydavatele hry nebo zbytečnou publicitou. Mimochodem, ve hře jsou i achievementy, kterých sice není mnoho, ale hrací dobu krapet prodlouží.
Co říct závěrem. Hra není úplně špatná a je celkem chytlavá, ovšem není to nic hyper-originálního, jak se tvrdí, ale spíše naopak. Plusem budiž fakt, že Game Dev Story v podobě, jakou znají majitelé smartphonů, na PC není a tuto díru tato hra zaplňuje. Ovšem i tak můžu říct, že větší originalita prostě chybí. Navíc i ta jména jsou si sakra podobná, nemyslíte? Celá situace kolem pirátské verze je spíše úsměvná, než aby to vzbudilo takovou vlnu publicity, jelikož pirátská verze vám dá piráty navíc a koupená verze vám zase leze do zadku. Že se nějaký pako rozčiluje ve fórech nad svou pirátskou kopií, to je spíše ukázka lidské hlouposti, než geniálního kroku autorů, kteří zaspamovali torrenty svými hloupými komentáři, které jsou tak průhledné, že to nutí člověka přemýšlet o tom, jak mohou někteří uživatelé vůbec používat počítač bez ochranných rukavic, brýlí a chráničů loktů.
Game Dev Tycoon je dostupný pouze pro PC s Windows, nebo Mac OS. Momentálně se dá koupit pouze na stránkách autorů, které naleznete pod tímto odkazem. Cena je stanovena na 7,99 USD, což je asi 165 korunek českých, což není mnoho, ale stejně mám pocit, že celý ten humbuk kolem této hry je úplně zbytečný. Ano, hra je zábavná, ale je to kopie jiné hry a tak by to měli recenzenti brát lehce v potaz, než začnou sypat silná slova o originalitě či genialitě. V současné době je hra v lepším stavu, něž byla během psaní této „lehce zastaralé“ recenze. Pokud tak máte nějaké drobné bokem a chcete nenáročnou hru, která vám ukrátí volné nudné chvíle, klidně po ní sáhněte, nebo počkejte, až se objeví v nějaké ještě opravenější verzi na Steamu, kde se jistě uchytí díky tomu mediálnímu humbuku. A pokud vás hraní na PC moc nebere, vždycky můžete sáhnout po Game Dev Story a zahrát si na svém mobilním telefonu nebo tabletu.
Napsat komentář