Antichamber

Zapomeňte na to, co vám říkali ve škole, na normální řešení problémů, zapomeňte to všechno, protože se objevila hra, která vám ukáže, že jít stejnou cestou dvakrát nemusí vyústit ve stejné výsledky. Připravte se, přichází Antichamber.

Hra Antichamber už je tu s námi nějaký pátek, ale skutečného vydání se dočkala až letos, přesněji 31. ledna. O této hře se hůře píše, protože na rozdíl od většiny logických FPS her je o něco zvláštnější. Fyzikální zákony tu neplatí tak, jak jste zvyklí, ale mají vlastní logiku a pravidla. Jedním velkým příkladem za všechny nechť je fakt, že pád z neuvěřitelné výšky vám vůbec neublíží. Už tohle je proti zásadám FPS her. A co že je cílem hry? Vaším jediným úkolem je najít východ, který několikrát během hraní potkáte. Fór je v tom, že hra se vám tak trošku vysmívá, jelikož i když narazíte na cíl chvilku po začátku hry, dočkáte se jen stěny s další nápovědou, která je vlastně hádankou. A i když se vám podaří hádanky rozřešit rychle a dostanete se do půlky hry během první hodiny, zaseknete se dříve nebo později na nějakém místě, které vaše šedá kůra mozková prostě nerozluští, ani když se budete na hlavu stavět a vyzívat všechna božstva světa.

V pozdější, či rané fázi hry, podle vaší šikovnosti, náhodě, či inteligenci, narazíte na první zbraň. Slovo zbraň je možná trošku silné, jelikož nestřílí v klasickém slova smyslu, ale umožňuje vám hrátky s barevnými kostičkami. Jedním tlačítkem myši tyto kostičky “vcucáváte“ do zbraně, druhým tlačítkem myši je můžete umístit, kam chcete a co dělá prostřední tlačítko myši, to zjistíte, až když získáte žlutou zbraň. Tyto zbraně musíte samozřejmě využívat tak, abyste se dostali ve hře dále, nebo s nimi můžete jen tak blbnout, to už je víceméně na vás. Podle barvy zbraně poznáte, pro jaké kostičky je určena, ovšem funguje i pro některé jiné kostičky. Převeďme to na dvě barvy, které ve hře na začátku potkáte. Modré kostičky jdou vcucnout modrou zbraní. Zelené kostičky jdou vcucnout zelenou zbraní, stejně jako modré, ovšem modrá zbraň je proti některým situacím se zelenými kostičkami neúčinná. Jakmile změníte barvu zbraně, získá novou vlastnost a změní svoji barvu. No, snad je to alespoň trošku srozumitelné.

Ve hře existují i překážky, které budou hodně dlouho vaším hlavním nepřítelem. Jde třeba o zónu bez kostiček, která všechny kostičky při vstupu zničí, ovšem vždycky vede ve hře dále. Překvapivě do některých těchto zón můžete umístit kostičky, které nezmizí do doby, než se je pokusíte nacpat zpět do zbraně. Bohužel je řešena chytře tak, aby nebyla žádná možnost, jak ji obejít, či jak kostičky propašovat na konec této zóny. Její variací je kostičky pohlcující stěna, která má stejný efekt. Druhým významnějším nepřítelem je sklo, dá-li se to tak nazvat. Samozřejmě největším nepřítelem jsou tu (alespoň pro některé) hádanky, ale co byste od logické FPS hry čekali, že?

No a je čas na audiovizuální zpracování. Celou hru pohání Unreal Engine a graficky není hra nijak náročná, protože nevyužívá žádné hyper-HD textury, ale jen obyčejné barvy a jednoduché ornamenty. I když občas narazíte na propracovanější a detailnější umělecká díla, grafika to nepozná. Celou dobu mi hra běžela na krásných 60 FPS. Zvuky jsou fantastické, a pokud se rozhodnete hrát se sluchátky, jistě si to užijete o chlup více. Ovládání je snadné a intuitivní, jelikož pouze skáčete, chodíte a myší ovládáte zbytek akcí. V nastavení toho ovšem moc nenajdete, což je dáno nenáročností této hry, ale alespoň nastavení citlivosti myši mohlo být řešeno lépe, než je třemi úrovněmi. Klasické “šoupátko“ by potěšilo jistě víc. Tak či tak má hra své kouzlo i přes jednodušší grafiku. Během hraní jsem ani nenarazil na žádnou chybu, pokud nepočítám drobné grafické problémy při překrývání objektů a občasné fyzikální úlety, což nebývá u her dnešních líných programátorů, co je jen portují tam a sem, až tak časté. Je to dáno nejspíš tím, že je hra dostupná pouze pro naše stolní počítačové miláčky a proto je dobře optimalizovaná.

Tento pozoruhodný počin si můžete zakoupit na Steamu, kde je k mání za necelých 500 korun (18,99€). Pokud jste skutečně dobří, možná vás naštve délka hry, protože se hrou dá proběhnout skutečně rychle a hodně lidí ji dokončilo za necelé 3 hodiny, což je skutečně krátká herní doba za takové peníze. Hra je to ale skutečně zvláštní, ovšem v některých svých aspektech se nijak zásadně neliší třeba od Portalu 2. Obě hry totiž spojuje ona zbraň, kterou potřebujete k řešení logických problémů. Jenže odtud se už diametrálně liší. Pokud hledáte výzvu pro svůj mozek, nebo si chcete odpočinout od střílení nepřátel na miliontý způsob, určitě touto hrou nic nezkazíte.