NaissanceE je jakási podivná logická skákačka. Vžijete se v ní do role mysteriózní ženy, která se z čista jasna objevila v záhadném gigantickém komplexu. V komplexu, příčícím se veškerým lidským poznatkům o fungování světa. V tomto paranormálním světě není nic jistého, nikdy si nebudete jisti, že po deseti krocích budete stát stále na stejné plošině. Jak je tedy zřejmé, hlavní protagonistku čekají perné chvíle. Po celou dobu hraní vám nikdo neřekne žádný cíl, za kterým byste se měli hnát. Kupředu postupujete instinktivně, a i když je mapa, kde se hra odehrává poměrně rozsáhlá, nemusíte mít strach, že byste se ztratili, či zabloudili. Stačí se spolehnout na svůj úsudek a věřit svým instinktům. Celý komplex se příčí se vším, co je nám známé a působí tajemně, chladně a chvílemi i děsivě. 
Celý herní obsah bych rozdělil na 3 pasáže.
Na logické pasáže, kde se snažíte rozlousknout nepříliš obtížnou hádanku, nejčastěji spojenou se světlem. Na poměrně obtížné skákací pasáže, kde budete překonávat několikametrové vzdálenosti, či se budete snažit držet rovnováhu. A pak na jakési „psycho“ pasáže, kde nebudete mít absolutní potuchu, co se děje. Kde budete unášení vírem herního šílenství a abstrakce. Hádanky byly obyčejné a bylo jich málo. Skákacích pasáží bylo až dost a až na tu závěrečnou, nelidsky těžkou, mě víceméně bavily. Co si ale nemůžu vynachválit, byly ony „psycho“ pasáže. Při nich jsem se cítil jako v transu. Cítil jsem nesmírnou nicotnost, když si se mnou hra pohrávala, jak se jí chtělo, a já neměl nejmenší šanci cokoliv změnit.
NaissanceE budete milovat
Světem NaissanceE budete fascinováni i zděšeni. Budete si užívat tu nádheru i znechucení. Hra sice není zrovna nějak závratně dlouhá, ale jde o projekt, u nějž budete prožívat něco úplně jiného, než u obyčejných her. Hra se mi líbila a hlavně kvůli již zmíněným „psycho“ pasážím, bych se nebál vám ji doporučit. Této zkušenosti si velmi cenním.
Napsat komentář